5 mýtů o biomase: Uvedeme fakta na pravou míru

Fakt: Biomasa vzniká fotosyntetickou asimilací a její využití je z hlediska uvolňování skleníkových plynů považováno za neutrální (Križan a Matúš, 2011). Na rozdíl od fosilních paliv spalování biomasy nezvyšuje celkovou produkci oxidu uhličitého v atmosféře, protože uvolněné množství je stejné jako množství, které rostlina během svého růstu přijala (Geffert, 2013).

Fakt: Právě naopak. Zhutněná biopaliva, jako jsou brikety, mají vyšší energetickou hustotu a vyžadují méně skladovacího prostoru (Križan a Matúš, 2011). Brikety hoří plynulým, stálým plamenem a ze všech zhutněných produktů hoří nejpomaleji, což je pro mnoho uživatelů výhodou (Matúš a kol., 2022). Navíc jejich vysoká hustota snižuje schopnost absorbovat vlhkost ze vzduchu (Matúš a Križan, 2011).

Fakt: Jedná se o zásadně odlišné procesy. Zatímco spalování probíhá za dostatečného přísunu kyslíku, zplyňování je termochemická konverze, při níž se kyslík využívá pouze v omezeném (nestechiometrickém) množství (Najser, 2021). Výsledkem zplyňování není přímé teplo, ale hořlavý syntetický plyn (syngas), který lze dále čistit a využívat v motorech (Najser, 2021).

Fakt: Přímé spalování biomasy s vysokým podílem popela může být složité, ale právě technologie jako zplyňování umožňují dosáhnout vyšší účinnosti a výrazného snížení environmentálních problémů (Geffert, 2013). Kromě toho moderní technologie oxyspalování (se zvýšeným obsahem kyslíku) dokážou eliminovat emise dusíku () a produkovat spaliny složené pouze z čistého oxidu a vodní páry (Dudrik et al., 2011).

Fakt: Technologie briketování se ve skutečnosti vyznačuje nejnižšími investičními a energetickými nároky na jednotku zhutněného materiálu (Matúš a kol., 2022). Díky existenci nízkoenergetických zhutňovacích strojů a modulárních rozdrcovacích zařízení je možné efektivně zpracovávat odpad z biomasy i v menších provozech, čímž se odpad zužitkovává na ušlechtilé palivo (Čačko a kol., 2011; Beniak, 2011).